55. kapitola

Jdeme na hříbky

 

Víla je úžasná kamarádka a ochotně mě provází fialovým lesem. Každý den mi vymýšlí novou a novou zábavu. Třeba dnes, sotva jsem otevřela oči, přitancovala a hned na mě, jestli mám chuť na něco sladkého?

„Půjdeme do cukrárny,“ nečekala na odpověď a už mě tahala z pelíšku pod fialkovníkem. To je strom, ze kterého rostou trsy fialek.

„Hned?“ zatvářila jsem se překvapeně.

„A na co chceš čekat?“ zasmála se. Chytila mě za ruku a jdeme, vlastně se vznášíme.

 „Kdy tam už budeme?“ ptám se netrpělivě.

 „Už tam jsme,“ odpověděla.

Opravdu? Vždyť to tu vypadá jako v normálním lese, akorát je tu fialová země a stromy mají taky barvu do fialova. Ale to tady není nic neobvyklého.

„Sehni se pro hříbek,“ radí mi víla.

V trávě sedí celá rodinka. Uprostřed se tyčí dva statné hřiby a kolem dokola rozpustile vykukují malé hříbečky. Je mi líto je sebrat ze země, vždyť jim to tady tak sluší.

„Jen si utrhni,“ nabádá mě víla. „A ochutnej.“

Když chodím s tátou na houby, taky někdy kouše do hříbku, jestli není hořký. Čekám tu nejvíc hořkou chuť, ale co to? Hříbek je sladký! No aby ne, vždyť je z marcipánu. Klečím na kolenou a sbírám malé i velké hříbky a hned je strkám do pusy.

Víla se uculuje, a zatímco se láduji sladkými houbami, trhá květy fialkovníku. „To už stačí, Zuzanko,“ říká. „Pojď, tady je sladkost na každém kroku.“

A je to tak. Na zemi nešustí spadané listí, ale pod nohama nám křupou perníčky, vypadají jako ty vánoční. A představte si, šišky jsou z čokolády! Taky jako by spadly z vánočního stromku. A tady je růžová louka, tráva je posečená a sladce voní. Sotva vběhnu do trávy, na podrážku se mi lepí chomáčky cukrové vaty. Šlápnu do kaluže a mám sladkou i druhou botu! Kaluže jsou tady z kakaa a medu. A jedna obzvlášť povedená louže láká na čokoládový pudink. Ze stromu slíznu skořici a teď ještě ochutnám kytku, ke které se slétají včely ze všech stran. Je to lízátko!

Mám už kapsy přecpané laskominami a taky plné ruce, aby zbylo i na sladké dárky pro skřítky. Těším se, až uvidím Práška, jak se cpe šiškami a je celý umazaný od čokolády. Víla z natrhaných květů upletla věneček a dala mi ho do vlasů.  Ruku v ruce a se sladkou pusou opouštíme lesní cukrárnu.