V mlze

 

Zesmutněl svět. Kino ovládla slaná mlha. To dívka bez kapesníku ji má teď před očima.

Film pokračuje, dojemná scéna končí, ale zůstala ukryta v pranepatrné slze.

Jsme tu spolu… Chci ti stisknout ruku. Nevnímáš.

Prosím, dej mi ruku. Ať cítím, že jsi se mnou, vždyť mě je teď tak strašně smutno. A smutek se vplížil i do světa, v němž jsme my dva.

Jsi přece silný, proto tě obdivuji. Nemusím se před tebou stydět za svoje slabůstky, proto je mi s tebou dobře. Rozumíš mi, proto tě mám ráda.

Jsme na zastávce autobusu.

Ahoj, lásko. Zítra…

Okénko autobusu rámuje mé oči.

Na sedadle přede mnou se dobrotivě usmívá starý pán a vypadá tak sám.