Šťastné dítě
Matky prosí: Bože, živote, přírodo, osude, dej mému dítěti štěstí. A jejich prosba se rozprostírá a vplétá do závoje pohádkových sudiček.
První sudička: „Já ti dám, dítě, nekonečný příliv rodičovské lásky. Laskavé i přísné. Stane se největší silou, která tě dovede z pokojného lůna dětství na válečné bojiště. Tou láskou budeš, chlapče, nejlépe vyzbrojen.
Dám ti také drobet krásy a drobet ošklivosti. Krásu proto, aby tvou dobrou vůli nespoutávali lidé na povrchu, až se pokusíš vzlétnout. Snáze se dotkneš slunce, nebudeš-li mít křídla z vosku, který na své černé vyvolence lepí lidská nenávist.
Ošklivost ti daruji proto, aby tě osvobozovala od pout dokonalé krásy. Proto, aby tě svou lacinou láskou příživníci krásy nemilovali příliš.
Dávám ti krásu, aby sis steskem po ní nezamlžil pohled na svět. Dávám ti ošklivost, aby lidé nezůstali omámeně stát na břehu, ale aby se dovedli napít i ze tvé hloubky.“
„Já, druhá sudička, ti dávám jeden penízek pro štěstí. Nos ho vždy na prsou a překonej bolest, až ti na kůži vypálí kruté znamení – symbol lidského omylu.
Dávám ti jeden penízek, abys jím jednou mohl zaplatit to nejvíc bezcenné.
Podívej, synku, mám nekonečný pytel peněz, ale nechci naložit takové břemeno na tvá ramena.
Mám nekonečný pytel peněz, ale tobě dám jen jednu minci, protože tě chci opravdu obdarovat.“
Třetí sudička: „ Dávám ti zdraví jako děravou košili. Obléknu tě, abys mohl do světa. Obléknu tě, aby tě svět tolik nezranil. Díra v košili ti však bude stále připomínat křehkost košile.
Dávám ti zdraví jako děravou košili. Celý život pro ni budeš hledat jehlu a nit. Rozkladem hrozící díra v košili ti bude stále připomínat vzácnost košile.“
Ilustrace: Jarda Sklenář
