Paní Miláčková

 

Spořádala smažený sýr a plný talíř báječně opečených hranolků. Nešetřila ani tatarskou omáčkou. Navrch zákusek a kafíčko s cigaretou. To bylo pondělí.

Poté, co si pochutnala na dvojité pizze a limonádě s chutí exotického ovoce, spěchala na nákup. Musí si přece koupit něco na sebe. Pro dnešek ji uspokojí svetr.

I další dny si milá paní pochutnávala a kupovala.

V sobotu ji hrozivě rozbolelo břicho. Nebylo to poprvé. Polekaně čekala, až ji bolest přejde. Pak vstala, otřepala ze sebe zbytky bolesti jako dotěrné blešky a s chutí se zakousla do sádlem tlustě namazaného krajíce.

Tak to šlo několik let. Měla ve skříni spoustu nádherných šatů, které vycházely z módy a stárly s ní. Chátralo všechno, čím chtěla dobýt svět. Ale nevnímala to. Nezbýval jí čas. Pečovala o sebe. Přemýšlela, jak změnit účes a sháněla další senzační rtěnku.